Pozorování bez kritiky

23.12.2009 00:00
Duchovno

Nesmíš vidět své bytí jako oddělené od BYTÍ a od zbytku, nýbrž musíš vidět oceán vzniklý z kapek a kapku vidět v oceánu. Tak budeš v plném souladu se vším živým. H. P. Blavatská: Hlas ticha

Kdo se chce jako "poutník na stezce" vyprostit z pout svého přírodního zrození,bude zvyšující se měrou hledat na své cestě duchovní ukazatele. Jeden z těchto pokynů zní: Nesuď! Nic neodsuzuj! Nepovyšuj se nad lidi, nad situace, nad způsoby chování - a tudíž nad plán s tím související božské snahy o záchranu!

Dokážeme vnímat bez kritizování?
Je to lidský reflex - všechny smyslové dojmy okamžitě porovnávat s velmi osobní stupnicí hodnot. Zákon dvoupólovosti tohoto světa nás nutí stále se rozhodovat, koho nebo co akceptujeme, či naopak odmítneme, zavrhneme, zkritizujeme, tedy nás nutí vše podrobovat soudu.

V běžném životě potřebujeme schopnost posuzovat. A proti tomu určitě není co namítat. Ale jakmile se dáme spirituální, gnostickou cestou a následujeme ji ve všech konsekvencích, zjistíme, že nevědomky používáme svoji posuzovací sílu k potvrzování své vlastní bytosti. A shledáváme, že se nevyhnutelně ocitáme ve stavu sebevyzdvihování a sebestvrzování.

Každé sebepotvrzování nás váže k tomuto světu. Tato vyvolaná svévolná síla drží náš mikrokosmos vibračně na úrovni našeho přírodního zrození a pracuje proti duchovnímu vývoji.


Na duchovní vývojové cestě, ale také na své cestě jako přírodně zrozené bytosti, jsme vázáni a zapojeni do nadřazeného plánu. V tomto plánu lze chápat své přírodní zrození - život v přírodním zrození jako pomoc, jako mezistanici. Zde můžeme učinit zkušenosti tak potřebné pro náš duchovní úkol.

Karmická zapletení mají pro nás přichystané velmi individuální učební úkoly. Přijmeme-li je, rozvíjíme tím stále více připravenost ke změně - jak vnitřní, tak vnější.

Připravenost odpoutat se od struktur svého přírodního zrození vede pak ke zvláštní zralosti získané zkušenostmi. V takovém stavu převažuje usilování o pravdu a moudrost nad vazbami na tuto přírodu. Již tato snaha posiluje duchovní princip, a ten se může kousek po kousku rozvíjet.

My můžeme tento spirituální vývoj podpořit - nikdy však nějakými speciálními cviky či pouhým nasazením své vlastní vůle.

Ve sféře ticha, oproštěný od všech starých astrálních vlivů, může člověk všechny dosavadní reakce posoudit v jiném světle. Aby bylo možné setrvat delší dobu v tomto spirituálním poznávání, shromažďují se členové duchovní školy na chrámových službách a konferencích.

V bezprostřední reakci lze pak velmi vědomě chápat smysl všech dějů probíhajících v čase a prostoru.

A v duchovním světle lze rovněž postupně upouštět od sebepovznášení a sebepotvrzování.

Zůstává vnímání


"Dej lidem lásku, jako by to byli tví bratři-žáci, žáci jediného učitele, synové jedné jediné dobrotivé matky. "
H. P. Blavatská: Hlas ticha Zdroj: Lectorium Rosicrucianum

  • avšak neutrální a nevázající. Přichází soucítění
  • poznáním nutných životních úkolů svých bližních.

    To znamená:
    Připustit jakýkoliv vývoj
  • na základě porozumění, že zkušenostmi se vyvíjí vědomí. Vše přijmout
  • na základě vědění, že všechny bytosti jsou vzájemně spojeny.
  • Přehled komentářů

    zobrazit všechny komentáře 

    to je zas slátanina !!
    ..  |  19.1.2010 22:28

    Rád bych věděl co ne a co je vědčí????????????????????
    §? !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!  |  19.1.2010 22:31

    Myslím, že potřebujeme hodnocení a reflexi, i abysme dosáhli jekéhokoli...
    §? !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!  |  19.1.2010 22:57

    se musí dívat na svět v reflekcí k hodnotám, které ho oslovují,...
    Člověk  |  28.5.2010 15:14

    Nemluvme o soudnictví a státu obecně. Tato informace je míněna zcela...
    Adept  |  21.11.2010 12:58

    zobrazit všechny komentáře

    Přidat komentář

     
    * *