Opustit to, co je staré, aby vzniklo nové

22.10.2010 00:00
Duchovno

Život je vždy oboje - minulost i budoucnost. Musím přijmout, že mnohé už je za mnou a nedá se už zopakovat. Mládí je totam. Nemohu už podnikat stejné horské túry jako zamlada. Cítím, že už zkrátka nemám na to, co před pěti lety. Je to rozloučení s minulostí, které může i bolet. Musím oželet, že mnohé už je pryč.

Nikdy není pozdě na to, abychom začali nanovo. Nanovo začínáme s každým novým okamžikem. Na jedné straně se musím smířit s tím, že v mém životě se událo mnohé, co se nedá zvrátit. Stal jsem se takovým, jaký jsem. Avšak jakým způsobem reaguji na to, kým jsem se stal, co vyplývá z toho, čím jsem, to záleží na mně. A je to pro mne ustavičná výzva. Začít přece znamená vzít v tomto okamžiku život do vlastních rukou. Vzít do rukou to, co je mi dáno, a přetvářet to.

Papež Lev Veliký vykládal tajemství Vánoc tak, že Bůh s námi slaví nový počátek. Jako latiník mluví o „initium“, o počátku. Latinské slovo vyjadřující počátek znamená doslova „vcházení dovnitř“. Němčina přitom myslí na ruce: něco berou do dlaní a přetvářejí to. Latiníci mají přitom na mysli, že se někam jde, vchází. Stále se vydáváme na nové cesty. Když se v nás narodí Bůh, začíná v nás nový život a vcházíme pak do nové oblasti. Nejsme definitivně určeni minulostí. Můžeme se vydat po nových cestách. Náš život dostává nový lesk. Náš život znamená, že neustále umíráme a znovu se rodíme. Je třeba opustit to staré, a pak vznikne nové. Staré musí odumřít, aby mohl vykvést nový život. A tak nikdy nesmíme ztrácet naději, že náš život dospěje do původní podoby, jakou s námi zamýšlel Bůh. Nikdy není pozdě začít znovu. Nový začátek však neruší minulost. Jen ji přetváří, utváří ji tak, aby v nás zazářil čistý obraz Boží. Nejen my sami můžeme stále znovu začínat. Nově s námi začíná i sám Bůh. Daruje nám svůj nevyčerpatelný božský život, aby obnovil ten náš.

Často slyším nářky starých lidí, že se jim zhroutily životní sny. Nedokázali je uskutečnit, ať už to bylo z jakýchkoli důvodů. V jejich líčení často zaznívá rezignující tón. Život běžel jinak, než plánovali a doufali. Pak jim pokaždé říkám, že původní životní sny se sice neuskutečnily, ale esence, která byla v jejich životním snu přítomna, v nich přece stále je. A jaký je jejich úkol? Právě nyní, v tomto okamžiku, oživit esenci tohoto životního snu a spojit ji s tím, co prožili. To, co prožili, nebylo nadarmo. Obohatilo to jejich zkušenost. Nyní jde o to vrátit se k původnímu snu a ptát se, jak jej dnes mohu žít. Svůj život už nemohu vzít zpět. Mohu však to, co jsem již prožil, spojit s tím, co ve mně dosud dřímá a dosud neožilo tak, jak jsem si představoval.

Ukázka z knihy Život je teď (Portál 2010).

Související články

Vnitřní mládí: otázka postoje

2.12.2010 00:00

Utrpení

18.6.2010 00:00

Krize při životním zlomu

27.1.2010 00:00

Život znamená plynout

14.8.2003 00:00

Setrvávání ve starých rolích

19.2.2002 00:00

Lpět nebo neulpívat?

5.9.2000 00:00

Změna je život

15.6.2000 00:00

Proč trpíme

24.2.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Já myslím, že když je člověk nespokojený a nešťastný, že...
Ella  |  27.10.2010 14:44

tak to máš Ello pravdu.Rozhodnutí to je ono.Já říkám,že když se...
Jana-  |  28.10.2010 02:46

je vhodná pro každého,kdo nechce zůstat sám.Hledáte přátele? Máte je...
Cesta duchovního učení  |  28.10.2010 02:49

do deště i do sluníčka,já kolem 5O let,prcek věřící...
Hledám kamaráda  |  28.10.2010 02:52

Kde před sebou?
Ondřej  |  15.2.2015 18:44

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *