Ne-mysl

7.3.2003 00:00
Duchovno

Ne-mysl (princip WU-HSIN) neznamená prázdnou mysl vylučující všechny emoce. Není to jednoduše ani necitelnost a ticho mysli. Přestože tichost a klid jsou potřebné, podstatou principu ne-mysli je zejména

Bojovník kung-fu používá svou mysl jako zrcadlo ? nezadržuje nic, přesto nic neodmítá, přijímá, ale neponechává si. Jak říká Alan Watts, ne-mysl je ?stav celistvosti, v němž mysl funguje volně a snadno bez pocitu, že nad ní stojí druhá mysl neboli ego s holí?. Myslí tím, že člověk nechá mysl zabývat se tím, čím sama chce, bez toho, že by do procesu myšlení zasahoval oddělený myslící neboli ego v člověku.

Pokud se mysl zabývá tím, čím chce, nedá naprosto žádnou námahu nechat ji být. A vymizení námahy je vlastně vymizení odděleného myslícího. Není nic, co by se mělo zkoušet dělat, protože všechno, co okamžik po okamžiku přichází, je přijímáno, včetně nepřijetí.

Ne-mysl tedy neznamená být bez emocí nebo pocitů, ale být takovým člověkem, v němž cit a pocit neulpívá a není zadržován. Taková mysl je imunní vůči emocionálním vlivům. ?Jako řeka všechno plyne neustále dál bez přestání nebo tichého za stavení.?

Ne-mysl využívá celé mysli podobně jako používáme oči, když jimi spočíváme na různých předmětech, ale nevynakládáme žádné úsilí, abychom něco zachytili.

Čuang-c?, žák Lao-c?e, řekl:

Malé dítě se celý den dívá na věci bez mrknutí oka. Je to proto, že se nezaměřuje na určitý objekt. Chodí bez znalosti toho, kam jde, a zastavuje se, aniž by si uvědomovalo, co dělá. Splývá se svým okolím a pohybuje se s ním. Toto jsou principy duševní hygieny.

Proto koncentrace v kung-fu je odlišná od obvyklých druhů koncentrace, neznamená omezování pozornosti na jediný smyslový objekt, ale je prostě tichým vědomím toho, co se v danou chvíli na určitém místě děje. Takové tiché vědomí můžeme přirovnat k divákům fotbalového zápasu. Místo soustředěné pozornosti na hráče, který má míč, si uvědomují celé fotbalové hřiště.

Podobně je mysl bojovníka kung-fu soustředěna, ale neprodlévá na některé konkrétní části protivníkova těla. Platí to tím více, jestliže bojujeme s více než jedním nebo dvěma protivníky. Předpokládejme, že deset mužů napadne jednoho člověka a snaží se ho srazit k zemi. Jakmile se napadený zbaví jednoho, přesune se k dalšímu bez toho, že by dovolil mysli u některého se ?zastavit?.

Ať rány následují jakkoli rychle za sebou, nedovolí, aby mezi dvěma z nich zasahoval čas. Každý z deseti mužů tak bude postupně a úspěšně vyřízen. To je možné jenom v případě, že se mysl pohybuje od jednoho objektu k druhému a nenechá se ničím ?zastavit? nebo zadržet. Jestliže jeho mysl není schopna přesouvat se tímto způsobem, jistě zápas mezi některými dvěma střetnutími prohraje.

Mysl bojovníka kung-fu je přítomna všude, protože není při poutána k nějakému zvláštnímu objektu. A může zůstat přítomna, protože i když se zabývá tím nebo oním objektem, neulpívá na něm. Tok myšlenek je jako voda naplňující rybník, která je vždy připravena opět vytéci. Může pracovat svou nevyčerpatelnou silou, protože je volná, a může být otevřena všemu, neboť je prázdná. Lze to přirovnat k tomu, co Čchang Čchen Čchi nazývá ?tichý odraz?. ?Tichý znamená pokoj bez myšlenek a odraz znamená živé a jasné vědomí. Tichý odraz je proto jasné vědomí bez myšlení.?

Závěr duchovního cvičení lze formulovat takto: nelokalizovat a nedělit na části. Když mysl není nikam připoutána, je všude. Neboť jestliže by zaujímala jednu desetinu, chyběla by v ostatních devíti desetinách. Bojovník kung-fu se musí ukáznit, nechat mysl jít vlastní cestou a nesnažit se ji záměrně omezovat.

Zdroj: Bruce Lee ? Umělec života, nakladatelství Pragma

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Alan Wats je teda stašne moudry člověk když jen kopíruje slova Bruce Lee...
jirka  |  23.10.2007 20:26

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *