Kameny žijí

2.3.2000 00:00
Duchovno

Prapůvod tělesné schránky člověka je v kameni: prach jsi a v prach se obrátíš. Se všemi živočichy máme na Zemi společný osud: narození, život a smrt, pohyb od narození k smrti. Jiný pohyb, a tím se odlišujeme od rostlin, je pohyb jakožto změna místa.

U rostlin, na rozdíl od kamenů, můžeme ovšem pozorovat, a to dokonce zřetelněji než u člověka, pohyb růstu. Mají však kořeny, jimiž jsou nerozličně připoutány k Zemi, která je jejich přímá živitelka.

Kameny jsou v porovnání s živočichy a rostlinami nepohyblivé, "neměnné", ale při pozornějším pohledu zjistíme, že se rovněž rodí, žijí a v proměně umírají, aby se znovu, i když v jiné formě, narodily. Nejsou tedy věčné, neměnné, tedy navždy "mrtvé", nýbrž žijí, v tomto smyslu podobně jako my.

Dnes víme, že život kamenů se skutečně projevuje i navenek. Je našimi smyslovými vjemy sice nezachytitelný, neviditelný, ale zato poplatný veškerému životu na Zemi: projevuje se vibrací.
Že tedy kameny žijí, že pulzují životem, vnímáme sice jen vnitřními pocity, nicméně natolik konkrétně, že pociťujeme jejich silnou ozdravující energii až do hloubi duše.

Je obecně známo, že rostliny pozitivně reagují na láskyplné vlnění, na náš přívětivý hlas, hudbu nebo doteky. A podobně je tomu i s kameny. Tito představitelé tzv. nižších forem života, svojí podstatou harmoničtí, souzněli s tokem Boží energie, reflektující čisté životodárné paprsky slunečního světla, jsou živoucími svědky naší vlastní dávné minulosti. My lidé jsme postupně ztratili téměř všechny instinkty, zvyky, způsoby chování a pravidla, které nás nerozlučně pojily s rodnou Zemí, které nás přirozeně řadily mezi tyto tiché spřízněnce přírody. Kameny si ve své dokonalosti a pravosti forem uchovaly neměnnou sílu a krásu, která nás může jen zahanbovat. Manifestují světlo, barvu, strukturu, záření, krásu a život. Mají pradávnou sílu. Symbolizují dokonalost. Jsou dokonalost sama. Skrze ně můžeme opět nalézt to ztracené, co tak stále bolestně hledáme a postrádáme: souznění s Bohem, s Universem, v jeho neměnné, věčné formě.

Zejména v drahých kamenech, drahých krásou a ušlechtilostí, které svojí barevností, čistotou a dokonalostí krystalů převyšují ostatní svět minerálů, se v nejvyšší míře koncentruje energie Matky Země. Jejich "věčnost", v porovnání s tak krátkým a uboze končícím lidským životem, jim dodává pečeť nesmrtelné krásy.
Každý z těchto kamenů nám nezištně poskytne určitý podíl svého vlnění, své energie, to však není ještě vše. Kameny energii nejen vyzařují a transformují, ale reagují stejně jako již zmíněné rostliny na oscilaci našich myšlenek a pocitů. Dobrým vztahem k ním, láskou a pohlazením, posílíme jejich schopnosti, které pak zase zpětně podpoří naše zdraví.

Stejně jako nelze považovat léčení drahými kameny za náhradu klasických léčebných postupů - praktické medicíny, je i nesprávné tento alternativní, nebo lépe řečeno doplňkový směr zlehčovat nebo znevažovat. Do značné míry materialistický přístup lékařství devatenáctého a dvacátého století nebral příliš v úvahu skryté schopnosti lidského organismu, které nelze ani exaktně změřit, ani číselně vyjádřit. Můžeme pozorovat, že v dnešní době vše pozvolna spěje k návratu k přírodě, neboť jen tu je naše spása. Přírodními prostředky, pozvolným přirozeným postupem, hledáním podstaty, pochopením a láskou obvykle dosáhneme pozitivních výsledků snáze a trvaleji, než násilným "revolučním" způsobem, který často odstraňuje jen následky bez ohledu na jejich původní příčiny. Tzv. zázraky a nadpřirozené úkazy nejsou nic jiného než pouhé pochopení vnitřních zákonů přírody a jednání v jejich duchu. A právě v tomto nás podpoří i kámen - materie Země, ,jehož nejdokonalejší výraz nalezneme právě v řečeném drahém kameni.

zdroj: Josef Pavel Kreperát - Skrytá moc drahých kamenů

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Já myslím, že kameny jsou prostě, vědecky řečeno, chemická...
slunce  |  18.1.2008 19:29

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *