Jak mohu víc milovat?

Jak mohu víc milovat?

15.6.2011 00:00  |  Duchovno

Láska sama o sobě úplně stačí. Není třeba ji zdokonalovat. Je dokonalá tak, jak je; není možné ji nějak zdokonalit. Už to samotné přání je důkazem nepochopení lásky a její podstaty. Můžete získat dokonalý kruh? Všechny kruhy jsou dokonalé; kdyby nebyly dokonalé, nebyly by to kruhy.... celý článek

Komentářů: 17 | Poslední komentář: 5.8.2011 09:47

Komentáře

reagovat 15.6.2011 19:31 - ?

Dokázal by někdo stručně vyjádřit, co tímto blábolem chtěl autor říci?

reagovat 15.6.2011 23:03 - Enja

Ano souhlasím, je to dost těžký text, zřejmě ne zcela dobře přeložený, ale autor nám chce nastínit rozdíl mezi živočišnou touhou a tou skutečnou láskou.
Chtíč nebo-li slepá vášeň se podle autora pozná tak, že člověk chce "více milovat". Je to podle něj, jen jakýsi znak nelásky, je to rys člověka ještě netknutého pravou láskou.

Na rozdíl od toho pravou lásku přirovnává ke kruhu, tu již není možné více zdokonalovat, stejně jako není možné, aby byl kruh ještě kulatější.
Skutečná láska, je přirovnána ke vzletu vědomí do vyšších sfér, jakmile ji začnete mít, přestanete se po ní ptát, stane se jakousi vaší součástí.
Navrhuje způsob jak k tomu dojít, je třeba překonat to tělesné, pudové a zaměřit se na cosi ve svém nitru, cosi nezměřitelného. Mluví o tom, že ten pravý cit nemá své vrcholy a pády, ale je to nekonečné putování jen po pomyslných vrcholcích.

Láska je podle něj jen jakýsi vedlejší produkt rozvíjejícího vědomí čili květů, stejně jako vůně.
Je to jakoby chtěl říct, že vůni květiny nenajdeš, pokud nebudeš mít její kořen.

Stejně tak skutečnou lásku nezískáš, když budeš používat pouze své hmotné tělo- tedy kořen.
Podle autora, ten kdo tu skutečnou lásku ještě nezakusil, nemůže ji ani nikomu dát. Je prázdný, prostý voňavých květů, jeho jaro ještě nenastalo.
Jakmile to jeho "jaro" přijde, začnete se okamžitě měnit,jeho květy se rozvinou a vůně se bude rozlévat všude kolem, ostatní to z ucítí a budou k němu přitahováni.

Závěrem znovu opakuje, že pokud láska je, tak již na ní není co zdokonalovat. Pokud však není, tak prostě není a není tedy vlastně co zdokonalovat .

reagovat 15.6.2011 23:34 - Albi

Dokázal by někdo stručně...

Blábol a Osho, tyhle slova v jedné větě nedávají smysl...

Otázkou je jestli existuje nějaké stručné vysvětlení. Nezbývá mi než citovat "Ten, kdo lásku poznal, tuhle otázku nikdy nepoloží." To je prostě fakt. Je to jako vysvětlovat slepému co je to duha. Nikdy to nepochopí. Lásku poznáš a pochopíš až ji prožiješ.

Aby člověk poznal lásku, musí se naučit bezpodmínečně milovat sám sebe takového jaký je. Až člověk přijme celé své tělo od vlasů až po konečky prstů na nohách, až přijme a začne milovat všechny své chyby a špatné vlastnosti, až začne milovat každé ráno kdy vstane, každý pohled na sebe v zrcadle, každý svůj nádech a výdech, každou buňku svého těla...

Teprve pak pozná člověk lásku a může ji začít rozdávat ostatním. Když nemá rád sám sebe takového jaký je, tak je prázdný. Je to jako chtít nakrmit ostatní a mít sám prázdný hrnec.

To co není láska se dá poznat velmi jednoduše podle následující věty. Když to bolí, není to láska. Tam kde je láska nejsou přítomné jakékoliv negativní pocity. Je to jako světlo a tma. Kde je světlo, nemůže být tma.

reagovat 16.6.2011 07:54 - Ludi

Moc se mi líbí příspěvek Albi.
Sebeláska a sebepřijetí je u mě momentálně na programu dne. I to vědomí jakési jiné lásky, která nebolí, se v mém životě začíná objevovat, začala jsem ji zakoušet poprvé v přírodě a od té doby se proměňují i moje vztahy k lidem, poznávám, jaké to je mít vztah a nevlastnit. Jsem z toho trochu vyplesklá.
Všechno se mění, ale základ je v tom vztahu sobě. Není to ovšem v tom,že se budu snažit, přišlo to s životem, když se naplnila jakási míra bolesti a životních zkušeností.
Možná pro někoho blábol, ale věřím, že kdo prožil, tuší, co chci říci. Docela ráda bych našla člověka, se kterým bych si o tom mohla povídat.
Pěkný den všem.

reagovat 16.6.2011 08:21 - o.l.

Nevím jestli můžeme skutečně milovat, jen za předpokladu, že milujeme sebe na 100%.
To si myslím, že ne. Člověk nemůže na sobě milovat, třeba to, že nemá sebeovládání.

Jde zřejmě jen o to, přijmout se, a to i za předpokladu, že se svými špatnými vlastnosti bojuju, nemusím je milovat.

To bych se potom vlastně vnitřně taky mohl nenávidět, pokud bych na sobě snažil miloval něco, co by se mi jinak hnusilo.

reagovat 16.6.2011 11:15 - Albi

To Ludi
Taky jsem to dřív nechápal a asi by mi to připadalo jako blábol. Teď když to žiju vím, že pomocí lásky může člověk změnit vše, splní se mu všechna přání ze srdce...

Na všechno se dá dívat z pohledu lásky, to člověku úplně promění život, je to cesta ke štěstí.

Klidně napiš. albi(zavinac)seznamcz

reagovat 16.6.2011 11:33 - Albi

Nevím jestli můžeme...

Ano můžeme. Člověk se buď přijme a miluje sám sebe takový jaký je nebo se nepřijme a pak se nemiluje.

Přijmout se znamená nic neodmítat a milovat tak jak to je. To co nepřijmeme tzn. čemu se bráníme a s čím bojujeme to trvá. Je úplně jedno co to je, jestli sebeovládání nebo cokoli jiného, můžeme milovat VŠECHNO.

Pokud cokoliv nepřijmeme pak to nemůžeme změnit. Nemůžeme milovat část sebe, o které tvrdíme, že neexistuje. A protože ji odmítáme, pak nemůžeme milovat sami sebe a tedy ani druhé.

Přijetí je bezpodmínečná láska (bez jakýchkoliv výhrad) jak u sebe tak u ostatních. Můžeme změnit COKOLIV, ale nejdřív to musíme přijmout. Pokud to nepřijmeme tak s tím můžeme leda tak bojovat a ten boj nebude mít nikdy konec...

reagovat 16.6.2011 13:00 - o.l.

Ano můžeme. Člověk se...

To říkal, kdo?

reagovat 16.6.2011 13:17 - drew

Ja jsem to mela tak ze jsem zacala milovat sama sebe az kdyz jsem poznala skutecnou lasku. najednou nastalo jakesi smireni, nejen se sebou samou, ale s celou dynamikou zivota a sveta.Prozila jsem si lasku na prvni pohled, a stale ji prozivam.. je to neuveritelny pocit, ktery me naplnuje a ne dusi.. Najednou poud miluju, nemam ani potrebu milovanou osobu videt, a jaksi "milovat". Proste to tam je, navzdy... Jakoby se zaplnil dalsi prazdny prostor v dusi a ja se s pocitem naplneni a klidu mohla zacit koncentrovat na ostatni "zaplnovani". Ten clovek co je milovan, ani temer netusi... Je to velky a silny dar, ktery vam nikdo nemuze vzit...

reagovat 16.6.2011 14:03 - osmahnutá okurka

To říkal, kdo?

to vůbec není důležité

reagovat 16.6.2011 14:53 - o.l.

to vůbec není důležité

To by ses velmi divila, okurko, jak je to důležité. Lidé toho kolikrát tolik naplácají, že dnes neví, co říkali včera.
Někdo se toho ale chytne a začne to považovat, za div ne vědeckou hypotézu.

Takových omylů již bylo.

Stále si myslím, že špatné věci by měl člověk nenávidět, ať už je dělá on nebo někdo jiný.
Rozdíl je jen v tom, že nenávidíme sebe nebo toho člověka, ale ty špatné projevy.
Je to stejné jako bychom mezi uskladněnými jablky, ignorovaly to nahnilé. Shnily by za čas všechny.
Stejně tak by se naše osobnost mohla za čas rozpadnout, protože bychom např. milovali to, že se chováme nelidsky.
Stali bychom se asociály a kriminálníky a přitom bychom si chválili jací jsem pašáci.
To jistě autoři tvé myšlenky za cíl neměli, že ne?

reagovat 16.6.2011 15:49 - osmahnutá okurka

To by ses velmi divila,...

Většinou se lidé chytnou myšlenek když vědí, že to říká nějaká "autorita" a nepřemýšlejí, zda je to pravda. Proto není důležité, kdo to říká - již tolik vědců a chytráků se mýlilo. Důležité je, aby se lidi naučili myslet a sami se rozhodli, co pro ně pravda je a co není. Konkrétně v oblasti víry a filozofie by to měla být hodně osobní záležitost a ne nic vnuceného zevní autoritou. Dějiny, kdy lidem byla vštěpována víra násilím a pod hrozbou trestajícího boha jsou snad již za námi.

reagovat 17.6.2011 03:40 - Albi

To by ses velmi divila,...

Možná to bude tím, že oba mluvíme o něčem úplně jiném. Ty totiž nevíš, myslíš a domníváš se, proč nezkusíš žít to co myslíš? Je to velmi prosté, pokud máš pravdu, tak lásku najdeš, pokud ne, tak jsme se zmýlili a nezbývá než se vydat jinudy.

Nemám potřebu kohokoliv o čemkoliv přesvědčovat, ale rád ukážu cestu po které sám kráčím. Rozhodnutí kudy se člověk vydá, ale musí udělat každý sám.

To co jsem napsal, jsem prožil, vím to a stále to žiju. Je to moje zkušenost, ale zároveň i mnoha jiných. Není důležité co kdo říká, ale co kdo žije. Slova nejsou důležitá, skutečný smysl se neskrývá v nich, ale za nimi.

Řešení není boj, ale láska.

Člověk se nemůže nenávidět, za to že se miluje. To je nepochopení polarity. Láska má vyšší kvalitu než nenávist stejně jako světlo ji má vyšší než tma. Kde je láska, není nenávist, kde je světlo není tma. Proto láska vždy zvítězí nad nenávistí, neboť nenávist lásku nezmění, kdežto láska nenávist může změnit vždy.

Analogie mezi shnilými jablky a osobností je velmi nepřesná a navíc nefunguje právě kvůli polaritě. Mám podezření, že nepřemýšlíš nad tím co jsem napsal, ale jen nad kousky které si z toho vybereš. Nepsal jsem nic o ignorování špatných vlastností a ponechání je jejich osudu, nýbrž naopak. Psal jsem "Můžeme změnit COKOLIV, ale nejdřív to musíme přijmout."

Vtip je v tom, že pokud něco přijmeme, přestane se to projevovat. Je to jako mořská vlna, má svůj vrchol a svoje údolí. Vlna složená jen z hřebenu nebo jen z údolí neexistuje. Obě složky jsou její nedílnou součástí. Pokud sedíme na pláži, pak vlna přichází a odchází. Když tu právě není, neznamená to že by neexistovala, ale pouze to že je ve svém údolí a vrchol přijde v další fázi.

Stejně jako vlna má i každý pocit svůj protiklad. Když nepřijmeme jednu stránku polarity, nechceme tím přijmout zároveň ani druhou. Pokud nepřijmeme neštěstí, nemůže vzniknout radost... Tím, že přijmeme vše negativní, zároveň umožníme, aby se projevilo to pozitivní.

reagovat 17.6.2011 14:18 - Superman

♥♥♥ MILUJI LUCKU VONDRÁČKOVOU !!! ♥♥♥

reagovat 17.6.2011 17:00 - Ol

Blábol a Osho, tyhle slova v...

Přesně, nesouhlasím jenom v jedné věci - spolu s láskou MŮŽE být "přítomen" i chtíč, vášeň, touha. Láska pak vyzařuje teplo, zbytek může trápit. Jedno s druhým se teda myslim nevylučuje... Řekla bych spíš: Když to JENOM bolí, není to láska...

reagovat 30.7.2011 23:00 - překlad

možná že v tom originále to zní jinak ,zdá se mi to nějak divné

reagovat 5.8.2011 09:47 - J.B.

Chcete-li lásku nějak definovat, pak jde o větší otevření srdeční anáhata-čakry, způsobující vyšší tok prány odpovídající vibrace. Láska kterou lidé cítí i mimosmyslově ve své blízkosti je jakýsi obal vně našeho těla, v podstatě magnetická struktura o "frekvenci lásky", prána. Ta může být i o jiných frekvencích, místně příslušných naší duchovní struktuře. Více o duchovní sféře je v knize Realita VESMÍRU na kosmas.cz.

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Možná to bude tím, že oba mluvíme o něčem úplně jiném. Ty totiž...
Albi  |  17.6.2011 03:40

♥♥♥ MILUJI LUCKU VONDRÁČKOVOU !!! ♥♥♥
Superman  |  17.6.2011 14:18

Přesně, nesouhlasím jenom v jedné věci - spolu s láskou MŮŽE být...
Ol  |  17.6.2011 17:00

možná že v tom originále to zní jinak ,zdá se mi to nějak divné
překlad  |  30.7.2011 23:00

Chcete-li lásku nějak definovat, pak jde o větší otevření srdeční...
J.B.  |  5.8.2011 09:47

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *