Jak ženy a muži snáší nevěru
Ačkoliv je v evropské kultuře daleko silněji zakořeněn stereotyp žárlivců-mužů, nedávná studie odborníků z britské Cardiff Metropolitan University odhalila, že to může být jinak. Výzkum spočíval v tom, že respondenti objevili fiktivní facebookovou zprávu, kterou buď poslal, či dostal jejich partner, a následně měli na stupnici vyjádřit své rozhořčení. Výsledky odhalily, že celkově větší stupeň žárlivosti prožívají právě ženy.
.
Zprávy, které byly respondentům předloženy, byly rozděleny jednak podle toho, zda poukazovaly buď na emocionální, či sexuální nevěru, jednak podle toho, zda je partner obdržel, či odeslal. Výsledky pak ukázaly, že zatímco ženy reagovaly hůře na zprávy emocionálního typu, muže více rozhořčily ty sexuálně laděné. Co se dělení podle příjemce a odesílatele týče, muže více ranilo, pokud objevili „nevěrnický“ vzkaz odeslaný jejich partnerkou, pro ženy byly naopak horší zprávy, které jejich partner obdržel.
„Pokud se na výsledky týkající se zpráv s emocionálním, respektive sexuálním podtextem podíváme z pohledu genetiky, jsou vlastně velmi logické. Pro každý živý organismus je nejdůležitější rozmnožit se. A jelikož matky si mohou být vždy stoprocentně jisty, že své geny předají dítěti, otcovství je věc nejistá,“ komentuje výsledky průzkumu Adam Durčák ze sexshopu Růžový slon, který se zaměřuje i na poradenství v oblasti sexuality. „Muži tedy obecně daleko hůře nesou sexuální nevěru, neboť si pak nemohou být jisti, že vychovávají skutečně vlastní děti. Ženy naopak tuto jistotu mají, ale na druhou stranu potřebují, aby je partner zajistil. Emoční pouto k někomu jinému, může toto zajištění ohrozit,“ dodává Durčák.
Studie z britské Cardiff Metropolitan University podporuje evolučně odvozené teorie, dle kterých existují rozdíly v tom, co vyvolává žárlivost mezi muži a ženami. Podle vědců je důležité pochopit mechanismy, které jsou základem žárlivosti v digitálním věku. Skutečná nebo podezřelá partnerská nevěra, která způsobuje sexuální nebo emocionální žárlivost, je přitom častým důvodem domácího násilí. „To potvrzují i statistiky Nadace Rosa, podle kterých je v 34 % případů domácího násilí příčinou agrese žárlivost, v 14,5 % duševní porucha partnera, v 8 % se jedná o oboustrannou agresi a v 9,6 % případů o sexuální zneužívání,“ uzavřel Adam Durčák.
Komentáře
Jinak souhlasím s tím, že častou příčinou domácího násilí je žárlivost, ale může to být i cokoliv jiného. Když je někdo rapl, tak mu může ruka vyletět kvůli kdejaké blbosti. Násilník může i ženu tyranizovat kvůli výchově dětí, domácí práci, názorům... To ale asi nebylo obsahem tohoto článku, který je o nevěře.
1) Fyzickou nevěru hůře snášejí muži, neboť jak praví lidová moudrost:"Žena je vždycky jistá, ale otec je nejistý!. Takže muži mají strach z toho, že by vychovávali a živili cizí dítě.
2) Emoční nevěru hůře snášejí ženy, neboť jim u muže jde o zajištění rodiny a obávají se, že by o to zajištění mohly přijít.
Já si myslí, že na tomto je docela dost pravdy. Co myslíte vy?
Takze je pravda, ze Chlap se boji, aby jeho stara nesukala s jinym a on pak nevychovaval kukacci mlade, a zenska se boji, aby se jeji starej neangazoval emocne mimo manzelstvi z duvodu uvedeneho vyse.
My máme jistotu, že se neopustíme. Pojí nás důvěra a láska i když ve vztahu k nevěrám, to zní divně. První s tolerancí nevěr přišla ona a já už pak musel dodržovat modus vivendi. Prostě děláme, jakoby nevěry nebyly. Manželka se dokáže s mými partnerkami bavit a já s jejími "přáteli" vycházím taky dobře. Rozhodně je nemlátím. Ona ani neví, že mám její korespondenci i lechtivé fotky její i milenců. Občas si nad tím zaonanuji. Jsme v klidu, protože žádný takový vztah není věčný a ten náš je trvalý. Někoho lepšího bychom těžko hledali a to i po sexuální stránce. Báječně se k sobě hodíme.
- Odpovědět
Pošli odkaz