Hnutí Haré Kršna

11.3.2004 00:00
Duchovno

Hnutí Haré Kršna představuje dnes nejznámější podobu bengálského (gaudíjského) višnuismu. Je to směr, který uctívá indického boha Višnua, a to v jednom z jeho vtělení (avatarů)

Historie

Zásluhu na rozšíření tohoto indického náboženství má bengálský brahmán Čaitanja Maháprabhu (1486/1487?1534). Tento světec, jehož višnuisté považují za jedno z Kršnových vtělení, kázal o tom, že k božství je možné dojít pouze cestou oddanosti (bhakti). Ta se nejlépe projeví v radostném zpěvu slov ?Haré Kršna, Haré Kršna, Kršna Kršna, Haré Haré; Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré?, v tanci a hudbě. Ve slovech této velké mantry (mahámantry) je oslavován bůh Kršna a jeho druhá inkarnace ? princ Ráma.

Láskyplná oddanost k bohu Kršnovi a zpívání jeho svatých jmen se ve 20. století rozšířily na Západě díky muži, který se narodil se jménem Abhaj Čaran De (1896?1977) v Kalkatě. Roku 1922 se rozhodl pro poslání šířit náboženství indických posvátných knih a o deset let později byl svým učitelem Bhaktisiddhántou Sarasvatím zasvěcen do Čaitanjova směru višnuismu (do gaudíjské sampradáji). Od počátku se orientoval na šíření gaudíjského višnuismu do anglicky mluvících zemí. Do angličtiny přeložil a komentoval skladbu o Kršnovi Bhagavadgíta a pokračoval v překladech a výkladech dalších děl.

V 69 letech (v roce 1965) odjel do USA, kde jako Bhaktivédanta svámí (v roce 1968 přijal titul Prabhupáda) postupně získal obdivovatele především v subkultuře hippies. K jeho velkým příznivcům patřil básník Allen Ginsberg (1926?1997) a bývalý člen hudební skupiny Beatles George Harrison (1943?2002). Rok po příjezdu do USA založil Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON), která měla v době jeho smrti již množství ášramů (klášterů), chrámů, škol a farem.

Prabhupáda před smrtí svěřil vedení organizace do rukou Správní komise o jedenácti členech. Někteří z těchto guruů však brzy po roce 1977 způsobili hnutí skandály a sobě i trestní stíhání. Celosvětová společnost oddaných Kršnovi pak musela být reorganizována, ale ještě několikrát byla postižena rozkoly. Zvláště citlivé pro hnutí bylo vyloučení Kirtanándy svámí Bhaktipády, zakladatele největšího amerického centra, Nového Vrindavánu v západní Virginii, k němuž došlo roku 1987. Na konci devadesátých let bylo hnutí postiženo dalším skandálem v souvislosti se zneužíváním dětí ve školách, provozovaných touto náboženskou společností.

Učení

Základní věroučnou literaturou jsou indické náboženské spisy (tzv. védská literatura), především Prabhupádův překlad a komentář Bhagavadgíty a Bhágavatamu (Bhágavatapúrany). Rozsah Prabhupádova literárního odkazu (překlady, komentáře i původní díla) je ohromný a oddaní Kršny k ní přistupují jako ke kanonické literatuře.

Prabhupádův následovník a Kršnův oddaný je veden k jednoduchému, až asketickému životu v duchu védských písem a podle Prabhupádových instrukcí. V chrámech a na farmách vstává již kolem čtvrté hodiny ranní, sprchuje se studenou vodou, vykonává pravidelné ranní obřady buzení, mytí a krmení božstev, účastní se společného uctívání Kršny. Každodenní činnost je velmi různorodá: zahrnuje jak tvrdou zemědělskou práci na farmě, tak např. překlady knih a jejich distribuci, pořádání přednášek, veřejné zpívaní mahámantry apod. Významnou součástí sádhany (denní cesty k dokonalosti) je jídlo. Vegetariánská strava oddaných je nápaditě upravena pomocí desítek druhů indických koření.

Tento prostý způsob života má být doplněn hlubokým duchovním poznáním a přiblížením se Kršnovi především prostřednictvím zpěvu mahámantry. Prabhupáda doporučoval opakovat mahámantru (džapovat) za pomoci mály, obdoby růžence o stu osmi kuličkách, a to šestnáctkrát denně. Tyto mahámantry vysloví oddaný zpravidla brzy ráno asi za dvě hodiny soustředěné džapy. Během dne pak džapuje dále podle možností, které mu poskytuje jeho práce. Džapováním má dojít k osvobození mysli oddaného od připoutanosti k hmotným požitkům. Dále se oddaný řídí čtyřmi zásadami, které přikazují vegetariánství, zakazují omamné látky, sex mimo manželství a mimo záměr zplodit potomka a hazardní hry. Ti, kdo ještě nedodržují tyto čtyři regulativní principy nebo nesplňují doporučené množství mahámanter, mohou praktikovat vědomí Kršny na své úrovni a podle svých možností i mimo komunitu.

Oddanost Kršnovi se v praxi nejvíce projeví oddaností duchovnímu učiteli. Védská literatura vysvětluje, že právě duchovní učitel může oddaného vést k probuzení jeho božského vědomí a uvědomění si skutečné duchovní totožnosti, tedy k poznání, že je věčnou duší a že tělo je pouze dočasným oděvem. Toto poznání pomůže oddanému rozvinout lásku ke Kršnovi a službu tomuto bohu a může ho vysvobodit z koloběhu životů. Vysvobození závisí především na jeho upřímnosti, ale samozřejmě také na karmě (zatížení dobrými či špatnými skutky), kterou si v tomto životě či v životech minulých nashromáždil. Mezi duchovními učiteli však zcela mimořádná úcta náleží Prabhupádovi, jemuž náleží zvláštní pobožnost (gurupúdžá).

Společenství

Potenciální příslušníci hnutí Haré Kršna přicházejí do kontaktu s hnutím zpravidla díky jeho veřejným sankírtanům (skupinovým oslavám Kršny zpěvem, hudbou a tancem), přednáškám, vegetariánským restauracím, ekologickým farmám nebo prostřednictvím literatury, kterou hnutí vydává a šíří. Pokud se sympatizant rozhodne stát se oddaným Kršny, prochází vyučováním a duchovní přípravou, která vrcholí obřadem zasvěcení. Při tomto obřadu přijímá duchovní jméno, jehož součástí je i titul dás(a) nebo dásí s významem ?služebník?, resp. ?služebnice?, a zavazuje se k dodržování výše zmíněných regulativních principů.

Oddaní Kršny dávají své životní zaměření najevo i vystupováním na veřejnosti. Můžeme je potkat v typických splývavých oděvech (muže v oranžovém či bílém dhótí a ženy v bílém či pestrém sárí), se znamením žluté hlinky na čele mezi očima, ženy se zahalenou a muže s vyholenou hlavou. Na ulici a při různých příležitostech rozdávají či prodávají prasádam, jídlo obětované Kršnovi.

Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON) byla založena roku 1966, roku 1970 vznikla Správní komise (GBC), která se stala po Prabhupádově smrti hlavní autoritou v hnutí. To je spravováno prostřednictvím národních poboček, vedených místními vedoucími pod supervizí guruů příslušné světové zóny. Každoroční setkání asi čtyřiceti členů Správní komise se koná i v indickém Majápuru, Čaitanjově rodišti. Kršnův chrám v tomto městě je možné považovat za centrum hnutí. Velké publikační aktivitě hnutí Haré Kršna slouží nakladatelství Bhaktivedanta Book Trust (BBT), které vydává knihy Prabhupády a jeho následovníků v mnoha jazycích. I do ČR je distribuován studijní časopis ISKCON Communications Journal. Počet členů hnutí se odhaduje na 10?20 tisíc, u nás a na Slovensku celkem asi 200. Kromě nich další desítky lidí s hnutím sympatizují, dodržují některé jeho zásady a podporují ho. Čeští příslušníci hnutí dávají v poslední době přednost výslovnosti i pravopisu ?Krišna?.

První neoficiální komunita oddaných vznikla na území někdejšího Československa roku 1988 v Lanšperku blízko Ústí nad Orlicí. Brzy po roku 1989 vznikla střediska v Praze Na hrázi a na statku u Chotýšan a hnutí postupně vytvořilo stabilní strukturu. Oddaní z ČR a SR mají společné vedení, které tvoří vedoucí představitelé jednotlivých středisek, mezi nimi především prezident pražského chrámu Nenad Nejkov (Narakriti dás), vedoucí Kršnova dvora Václav Lichtág (Varnašram dás) a tiskový mluvčí Antonín Valer (Trilokátma dás). Spojení se Správní komisí zajišťuje československé pobočce guru Bhaktivaibhava Maharádž.

V roli ústředí hnutí Haré Kršna v ČR je chrám v Praze, Jílová 290. Na stejné adrese sídlí také Centrum pro védská studia, které se zabývá osvětovou činností. Dalšími středisky hnutí Haré Kršna u nás jsou ekologická farma (Kršnův dvůr) u Chotýšan na Benešovsku, založená roku 1990, a dvě vegetariánské jídelny v Praze v ulicích Na hrázi (U Góvindy, od roku 1992) a v Soukenické (Góvinda, od roku 1995). K nim je volně připojena i vegetariánská restaurace v Orlické ulici v Praze. Další chrám vytvořilo hnutí v roce 1999 v Lutotíně na Prostějovsku. V roce 1996 se hnutí pokusilo založit vlastní základní školu (gurukulu) na Kršnově dvoře. Projekt byl však ministerstvem školství zamítnut. Roku 2002 získalo hnutí pod jménem Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny ? hnutí Haré Krišna status státem registrované náboženské společnosti. Hnutí Haré Kršna v ČR vydává časopis Náma Hatta. Vyšlo také několik českých čísel časopisu Návrat k Bohu, který Prabhupáda založil již v roce 1944.

Zdroj: Encyklopedie náboženských směrů v České republice, nakladatelství Portál

Související články

Buddhismus

12.12.2002 00:00

Hinduismus

4.12.2002 00:00

Dalajlama: Každý má svou cestu

26.6.2001 00:00

Vyzařující spiritualita

23.12.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

> Datuje se zhruba do čtvrtého století př. n. l. Datovani textu je...
srim  |  31.5.2017 10:26

2 Definovat hinduismus není snadné, protože nemá žádné určité...
asd  |  31.5.2017 10:36

Jak jsi správně řekl definovat Hinduismus nejde. Je to soubor...
RR  |  2.7.2017 00:31

neexistuje.Bůh,kterého křestané většinou vyznávají,a dávají mu...
absolutní moc  |  2.7.2017 08:32

a jake mas na toto dukazy?
rr  |  2.7.2017 09:43

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *