Existuje náhoda ?

26.10.2000 00:00
Duchovno

Člověk nic netušíc jde ulicí a je náhle smrtelně zasažen padající římsou. Přišla tato náhoda z hlubin zákonitosti Všehomíra, které jsou pro nás nezbadatelné ? Či žijeme ve světě plném nesmyslných náhod, tedy ve světě uspořádaném jen do určitého stupně ? Existuje náhoda nebo je vše předurčeno? A co je příčinou nešťasté náhody ?

Má náhoda nějaký smysl? Tyto otázky odjakživa provázejí lidstvo. Například podle staroegyptská mytologie vznikl svět z beztvarého chaosu, vynořil se jako pahorek, jako ztělesnění pořádku, vyvolán Slovem praboha Ptaha- Stvořitele. Podle principů esoterického učení jednou ze Zásad Smaragdové desky je, že: "Podle vzniku velkého světa vzniká i svět malý...." a že : "Co je nahoře, je jako to dole; a to, co je dole, je jako to, co je nahoře."

Křesťané zase uznávají, že přišel Bůh a řekl "Budiž světlo" a byl řád a pořádek. Podle toho všeho náhoda jako taková by neexistovala. Všechno v kosmu by mělo svůj řád (velký třesk,obíhání planet,gravitace....). Pokud by jen na vteřinu zavládl ve vesmíru chaos, vesmír by v tom okamžiku přestal existovat. Pro snadnější pochopení a ilustraci si sem si můžeme dosadit Isaaca Newtona s jeho zákony mechaniky (zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce).

"Newton sice objevil,že každá věc padá k zemi, ale není to pravda: například je každému známo, že knoflíček od límce nikdy nepadá kolmo k zemi, nýbrž tak jaksi šejdrem, že se vždycky ocitne pod postelí nebo pod prádelníkem. Žádná fyzika, ani gravitační teorie dosud nevysvětlila tento fatální úkaz, je to nesporně zjev metafyzický, prostý a tajemný zákon osudu."
K.Čapek

Sám Albert Einstein soudil, že: "... vědec zůstane pokorně stát před velkým představením přírody, před jejím řádem, uspořádáním a vírou, že existuje nějaká vyšší moc...." Ale právě Einsteina pro toto jeho přesvědčení neuspokojovala kvantová fyzika a po léta se jí snažil zpochybnit právě proto, že byla založena na hypotéze, že věci se dějí nahodile. Zákon entropie (druhý zákon termodynamiky) říká, že každý system ponechaný sám o sobě se mění takovým způsobem, aby dosáhl termodynamické rovnováhy- tedy jednodušeji řečeno, že svět sám o sobě se mění směrem ke stále větší neuspořádanosti. Například máme uvnitř velké láhve na jejím dně položené barevné kuličky, sestavené vedle sebe v řadě ve skupině po třech od stejné barvy. Čím déle je budeme třepat, tím se seskupují nahodileji a jenom náhodou najdeme původní skupiny po třech stejné barvy vedle sebe.

A aby to bylo ještě komplikovanější, máme tu dalšího matematika, tentokrát René Thoma s jeho teorií katastrof. Ten soudí, že řád, který pozorujeme v přírodě, je jen zvláštním případem chaotických jevů. Není to však chaos zmatený a jakýkoliv, je to deterministický chaos. Jsme schopni ukázat na příčinu nějakého jevu ale nejsme schopni říci, jaký důsledek bude mít nějaká příčina. Laicky řečeno můžeme říci, že náš infarkt vznikl s nezdravého stravování, málo pohybu a kouření, ale nemůžeme s jistotou říci, že nezdravé stravování, málo pohybu a kouření vede vždy k infarktu. Průběh jevů deterministického chaosu je podle této teorie nepředpovidatelný- ať je to proudění v moři, změny počasí, jaderné pochody v nitru hvězd, pohyb akcií na burse či mezilidské vztahy. Z teorie chaosu vyplývá, že řád světa sice existuje, je však proměnný, mění se a vyvíjí.

Může se stát, že se dočtete, že tajfun, zničil velkou část města. Z jednoho domu se zachránil malý chlapec, který hodinu předtím šel hledat psa, který se mu zaběhl, protože honil sousedovu kočku. Dokážu pochopit, že hurikán určitě vznikl na základě přírodních zákonů . Ale proč se ten pes rozeběhl za tou kočkou a tím se to dítě zachránilo - to pochopit nedokážu. Byl v tom nějaký řád, smysl a systém?

Podle křesťanské mytologie Bůh stvořil svět za šest dnů. a sedmý den je dnem odpočinku. A co když jsme teprve v polovině šestého dne? Pak by šlo snadněji pochopit, že určitá ohniska chaosu převládají. Tu a tam se dějí věci, které nejsou v rozporu s neměnnými přírodními zákony, ale jsou mimo ně. A pak se může stát něco, ce by klidně mohlo dopadnout i úplně jinak.

Počítej s životními zákony, ale buď také vždy připraven na výjimky.
R.Kipling

A jsou vůbec přírodní zákony absolutně neměnné? Vždyť kvantová fyzika je v rozporu s teorií relativity. Obě jsou to uznávaná odvětví lidského poznání, podílejí se na našem chápání vesmíru a obě jsou v určitých odpovědích v protikladu. Je tedy naše poznání u konce? Na tomto příkladě je patrno, že není. Záleží určitě i na úhlu pohledu.

Řada z nás chápe, že existuje něco, co nás přesahuje. Někteří to nazývají kosmickou inteligencí, jiní tomu říkají Bůh. A tato inteligence tomu všemu dala a dává ten řád. Ale jak je ten řád přesný ? Člověk je částí kosmu (naše tělo se skládá z minerálů, vody, kyselin i zásad, máme v sobě něco z rostlinné i živočišné říše....tedy každý tvoříme určitý mikrokosmos), nicméně lidské bytosti jsou ve světě živých tvorů jedinečné. Máme rovněž zabudované instinkty, ale můžeme jim přikázat NE. Můžeme odmítnout jídlo a i zmírat hlady, když třeba ve válce poslední skývu chleba schováváme pro své dítě. Nebo můžeme i přes pohlavní vzrušení odmítnout sex, protože máme v sobě třeba určitý morální kodex nebo nebo máme pocit, že by to bylo zlo vůči našemu partnerovi nebo ...... a každý z nás tu může mít argumenty pro i proti. Na rozdíl od zvířat můžeme své pudy ovládat. Každý máme svou osobitou jedinečnou duši a jsme svobodni ve svém rozhodování.

Člověk totiž není loutka, kterou někdo řídí, ani robot, který je naprogramovaný. Určitě existuje "obecný program" pro člověka jako takového. Jakožto svobodná bytost má člověk v tomto určitém "obecném programu" volnost pohybu a záleží i na něm, jak se na výsledku podílí a upravuje si jej tak ve vlastní "individuální program". Stane li se člověku něco špatného, může to mít význam, který někdo vidí a jiný ne. Někoho tato nepřízeň osudu postrčí dopředu, jiný si uvědomí souvislosti, někdo je nepochopí a jiný má až do smrti pocit, že mu život ublížil.

Část lidí je přesvědčena, že náhoda neexistuje. Tvrdí, že v obrovském program s množství kódů a příkazů pozměněním jednoho znaku již program nebude správně fungovat nebo nebude fungovat vůbec. Domnívají se, že vše má svůj řád a system a dojde-li i k malé poruše tohoto systému, nastane chaos a system přestane fungovat a zkolabuje. Převedu li to hodně hodně schematicky a mechanisticky na automobil, pak ten má také svůj určitý systém. Mnozí vzpomínají na staré škodovky, kdy prasknutím klínového řemene bylo vyřazeno pohánění větráku chladiče a auto nebylo schopné provozu. Nicméně použitím silonové dámské punčochy se tento řemen dal nahradit a system byl opět zprovozněn. Když však odešla baterie, zdroj energie, naše improvizace nebyla k ničemu. Naznačuji tím, že tedy půjde nejen o ten vlastní systém a řád, ale i o to, jaká bytostná část systému je poškozena a půjde i o to, co do toho systemu vložím já. Tedy nejen jak se tomuto osudu podrobuji, ale jak na něj i reaguji a přizpůsobuji jej sobě.

Celkem vzato žijeme opravdu ve světě, který je neobyčejně bohat. Zda je bohat na náhody, ponechám na Vaší úvaze. Některé z těchto náhod jsou "osudové", jiné jsou "neutrální". A neustále nám připadá v tomto světě úloha, abychom si razili cestu vlastní silou, abychom náhodné tu od sebe odmrštili, tam zase si je osvojili , abychom tak dospěli k tomu, co je víc než čistá náhoda.

Další články a anketu na otázku, zdali existuje náhoda, naleznete na internetové stránce autora MUDr.Miroslava Ilgnera zde.

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Tot otázka.L.A. Style
James Brown is dead  |  13.5.2010 03:44

Ďábel ser* na jednu hromadu,říká jedno přísloví a kde nic neni tam to...
Jožo  |  14.8.2016 19:14

A ženy přes jejich většinou kladné city k nim,jsou v různých...
Jožo  |  14.8.2016 19:15

Náhoda je promyšlený zásah vesmíru.
Lara  |  15.8.2016 09:00

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *